Jakoby ani prázdniny neskončily. Finanční trhy pokračovaly v poklidném vývoji směrem vzhůru i v průběhu celého září. Výsledky nejsledovanější firmy NVIDIA zveřejněné na konci srpna investory zásadně neznepokojily a ani v průběhu celého dalšího měsíce se neobjevila žádná zásadní zpráva, která by výrazně narušila nastavený trend.
Asi nejdůležitější událostí měsíce bylo zasedání americké centrální banky, od něhož se očekávalo první snížení základní úrokové sazby. K němu také došlo a ani následný komentář šéfa Fedu nijak analytiky nezaskočil. Jediné menší zaváhání na růstové trajektorii jsem zaznamenala poté, co byly na konci měsíce zveřejněny nové revize růstu amerického HDP za 2. čtvrtletí letošního roku a ty byly nad očekávání dobré. Nejen, že slovo recese prakticky zmizelo z možných scénářů dalšího vývoje, ale růst je dokonce mnohem lepší než byly ty nejlepší odhady. Ukazuje se tedy, že americká ekonomika obdobím vyšších sazeb skutečně prošla velmi dobře. Tyto dobré zprávy však mírně znervóznily akciové investory, neboť ti se trochu začali obávat, že k dalšímu snižování základní úrokové sazby by třeba již nemuselo do konce roku dojít. Ale ani tyto obavy se nijak výrazně nepromítly do cen akcií a my tak můžeme od dubnové korekce způsobené zmatky kolem cel sledovat spanilou jízdu na akciových trzích.

Českému investorovi nicméně tuto dobrou náladu poměrně výrazně kazí stále více a více oslabující americký dolar, resp. posilující koruna. Ta opět proti dolaru za poslední měsíc o 1,5 % posílila, a od začátku roku tak ukrojila dolarovému výnosu akciových trhů přes 14 %. Pokud tedy někdo z Vás investuje pouze do amerického akciového indexu SP500, který od začátku roku vydělal 13 % a nezajišťuje měnové riziko, je aktuálně v korunovém vyjádření stále v mírné ztrátě.

Mnohem lépe jsou na tom investoři, kteří nespoléhali jen na populární index a dostatečně diverzifikovali. Jednak v rámci měn, ale také regionálně. V posledních měsících se dokonce začíná vyplácet i diverzifikace do malých firem, kdy index malých a středních firem Russell 2000 vystřelil za poslední 3 měsíce o 12 % a po dlouhé době se tak zařadil mezi indexy, které dosahují svých nových maxim. U tohoto indexu to však narozdíl od ostatních bylo poprvé od listopadu 2021. Od začátku roku je na tom tento index stále ještě hůře než slavné SP500, ale vývoj posledních měsíců ukazuje jeho potenciál.

Tento index je navíc pohledem standardních valuačních ukazatelů i nadále výrazně levnější než známý index velkých firem. Nesmíme však zapomínat na to, že menší firmy jsou výrazně rizikovější než ty velké a proto by i levnější být měly. Otázkou je samozřejmě o kolik. Z regionů jsou na tom letos jednoznačně nejlépe rozvíjející se trhy a z měn patří k premiantům právě česká koruna.
Akciové trhy i nadále táhnou nahoru především investice do AI a vysoké očekávání od zvýšení produktivity práce díky AI a to ve všech sektorech ekonomiky. A to je navíc podpořeno výhledem nižších sazeb, které zvýhodní financování těchto investic. Již nyní se ale začínají objevovat pochybnosti o tom, zda nebude řada těchto investic zmařených a zda implementace AI do běžného výrobního procesu bude probíhat skutečně tak hladce, jak se nyní očekává. Zklamání těchto očekávání může vést k velmi rychlé změně nálady na trzích.
Můj oblíbený analytik Charlie Bilello navíc ve svém newsletteru ukázal neintuitivní graf, ve kterém ukazuje, že ve skutečnosti se o něco lépe v historii dařilo akciovým trhům poté co docházelo ke zvýšení úrokových sazeb, nikoliv ke snížení. Ukazuje tak, že snížení úrokových sazeb nemusí být vždy jen tzv. býčím signálem. Charlie nicméně dále ve svém newsletteru vysvětluje, že hlavním důvodem těchto statistik je fakt, že se do toho promítají prudké propady akciových trhů poté, co došlo k naléhavému snížení úrokových sazeb v souvislosti s velkými krizemi v letech 2001 a 2008. Což tedy není rozhodně případ letošního roku.

Období dlouhých růstů akciových trhů bez výraznějších korekcí logicky přinášejí varování před předraženými akciemi a možnými propady na trzích. Nejinak je tomu i v průběhu letošního roku. Investoři většinou obzvláště zpozorní, pokud nějaké takové varování zazní z úst renomovaného investora, který již nějakou tu krizi zažil a nejlépe i předpověděl. Zájem tak vzbudila poslední slova známého investora Marka Spitznagela (jeho fond sází na tzv. černé labutě), který předpověděl, že americký akciový index může jít ještě 20 % nahoru předtím, než se zhroutí o 80 % a vyvolá krizi podobnou té z roku 1929. Takové předpovědi mají z mého pohledu podobnou relevanci jako kdyby to předpověděl čerstvý absolvent ekonomické školy, nicméně tím nechci říct, že se v žádném případě nic podobného nemůže stát. Větší krizi s propady okolo 40 - 50 % minimálně jednou za investorský život (ale spíš 2x až 3x) zažije každý z nás. Je to daň za výnosy, kterými nás akciový trh odměňuje.
Já jsem jí zažila na začátku své investorské dráhy a bylo to to nejlepší, co se mi v mé investorské kariéře mohlo stát. S objemem majetku, který mám nyní, by se mi další krize snášela zřejmě o něco hůř, ale zase mám své zkušenosti a také mnohem větší část mého majetku nyní již tvoří výnosy než původní kapitál. Jejich papírová ztráta by tak teoreticky měla bolet o něco méně. Nicméně obava z tohoto krizového scénáře by neměla být důvodem, proč neinvestovat. Měla by být naopak důvodem, proč začít investovat co nejdříve. Protože čím dříve začnete a čím dříve si zažijete svojí první krizi, tím více času budete mít na to se z ní vzpamatovat a využít jí naopak pro lepší investiční výsledky.