Michala Janatová

6 / 1 / 2025

Víte, co je ztráta prožitku?

Peníze by nám měly přinášet radost. Pokud přinášejí starost, jsou nám k ničemu, a to i v případě, že jich je hodně. Přijít na to, jak mít ze svých peněz co největší radost, je možná ještě těžší než přijít na to, jak je vydělat nebo dobře investovat. Když mi bylo 20 let, snila jsem o tom, že bych šla do nákupního centra a utratila za jeden den 10 tis. CZK za oblečení. Byla to tehdy částka, která odpovídala mé měsíční hrubé mzdě. Možná bych si to dovolit mohla, našetřeno jsem něco měla, ale zodpovědnost mi to nedovolila. Bylo to pro mě zkrátka tenkrát moc peněz na to, abych je utratila za jeden den za něco, co nemá trvalou hodnotu. Dneska bych tuto částku navýšenou o inflaci mohla utratit jednou za čas celkem bez výčitek, ale nějak už mě to neláká. Ten zážitek, který bych z toho tenkrát měla, už teď zřejmě nikdy nezažiju. Ty peníze, resp. to zboží, které si dnes za ně (i když jsou zhodnocené o inflaci) koupím, už mají dneska pro mě mnohem menší hodnotu než tenkrát.

A proč vám to vlastně vykládám? My investiční poradci se snažíme své klienty především přesvědčovat o tom, že by měli spořit, vytvářet rezervy a investovat, aby v budoucnosti dosáhli finanční nezávislosti a tím pádem i větší svobody. Ale na druhou stranu se také říká, že nic se nemá přehánět. Pokud čtete nebo posloucháte můj obsah pravidelně, možná už ode mě znáte slovo rovnováha, které používám docela často. Každý extrém škodí. Pokud budete škudlit a nic si nedopřejete s vidinou, že si začnete užívat až v okamžiku, kdy si již budete jisti, že jste dosáhli tzv. finanční svobody, může se stát, že si své peníze už tolik neužijete. Jako já si teď už tolik neužiju nakupování oblečení. Některé věci nebo zážitky vám udělají největší radost/užitek jenom v určité životní fázi. Za čas už na ně třeba nebudete mít chuť, nebo sílu, nebo náladu.

A to je důvod, proč pouhé zachování reálné hodnoty kapitálu při velmi dlouhém investičním horizontu nemusí být dostatečná kompenzace za odložení dnešní spotřeby. Čím více si ceníme peněz dnes, tím vyšší výnos musíme požadovat, pokud se jich na mnoho let vzdáme. Pokud mluvím ve svých prezentacích o ochraně kapitálu, nemám na mysli pouze ochranu před ztrátou nominální, ztrátou reálnou (inflací), ale i ochranu před něčím, co by se dalo nazvat ztrátou prožitku ze spotřeby. Proto požaduji při dlouhém horizontu výnos výrazně přesahující dlouhodobou inflaci. Takový nám mohou přinášet pouze reálná aktiva, jako třeba akcie. Proto považuji akcie za nezbytnou součást každého portfolia, jehož investiční horizont přesahuje 10 let. Díky nim můžeme poměrně bezpečně dosáhnout takového výnosu, který nám tu ztrátu prožitku dokáže vynahradit. Ale některé prožitky nám nedokáže nahradit žádný výnos.

Pokud tedy máte něco, co by vám opravdu udělalo radost nebo vám to přineslo velký užitek právě teď, nebojte se čas od času prostě jenom utrácet za něco, co vám sice dlouhodobě nic nevydělá, ale výrazně vám to zpříjemní přítomnost. Samozřejmě by to nemělo být zcela na úkor budoucnosti, je jenom potřeba neustále hledat tu správnou rovnováhu. Já bych teď se svými zkušenostmi té dvacetileté Michale určitě poradila si to utracení celé výplaty v nákupáku určitě alespoň jednou užít, ale moc si na to nezvykat:-)

Další novinky ke čtení