Je to tak. Světové akciové trhy se na konci května bez výrazného zájmu běžných médií dostaly zpět na své maximální hodnoty a za poslední měsíc připsaly svým investorům více než 7 %.

Co se změnilo od začátku dubna, kdy jsme sledovali panické výprodeje v přímém přenosu? Fakticky vůbec nic. Cla byla sice odložena, ale stále ne definitivně vyřešena, důvěra v USA je stále nalomena, poslední ratingová agentura snížila rating USA, o americké dluhopisy není přílišný zájem, některé kroky prezidenta USA, jako například zákaz zapisování zahraničních studentů na Harvardskou univerzitu, ohrožují vůdčí roli USA ve vzdělávání a vědě, ale akciové trhy stejně rostou, dokonce i americké akciové trhy. Jak je to možné?

V první řadě se tedy musíme podívat na to, co skutečně rozhoduje o dlouhodobé výkonnosti akcií, a to jsou zisky firem. A tady investoři dostávali v průběhu dubna a května, kdy se zveřejňovaly výsledky firem za první čtvrtletí letošního roku, spíše pozitivní zprávy. Firmám se, zdá se, daří naplňovat optimistická očekávání investorů a ti se jim odměňují dalším nákupem jejich akcií. Příznivé výsledky doručila i ostře sledovaná NVIDIA, která zveřejnila své výsledky na konci května. Aktuální makroekonomická čísla také nevypadají vůbec špatně. Americká inflace se dostala na nejnižší hodnotu za poslední 3 roky, klesla na 2,3 % a přiblížila se tak žádoucí hodnotě a na recesi to také nevypadá.

Já osobně se domnívám, že velký vliv na to, že negativní nálada na trzích příliš dlouho nevydržela, má to, co jsem již dříve zmiňovala, a to je fakt, že v ekonomice je stále nadbytek peněz. V dubnu se například americká peněžní zásoba měřena ukazatelem M2 dostala nad své maximum z dubna 2022.

Takže tzv. tištění peněz stále pokračuje. Když se podíváte na chování dalších typů aktiv v posledním měsíci, nedochází k přesunu kapitálu z jednoho aktiva do druhého, ale kapitál teče do všech aktiv. Můžeme si to ukázat na příkladu vývoje ceny zlata.

Zlato je aktivum, které standardně roste v dobách ekonomické nejistoty. Ohrožení důvěry v americký dolar je takovým ideálním spouštěčem pro nárůst jeho ceny. Což se také stalo a když začátkem dubna začaly americké akciové trhy padat, zlato rekordně rostlo. Dosud vše logické. Ale když se situace uklidnila a akciové trhy se obrátily opět k růstu, cena zlata neklesla. Rekordně roste i bitcoin. Každý si na trhu najde své aktivum, kterému věří a do kterého investuje podle toho, jaké je jeho aktuální vidění světa. Asi nejméně se daří dluhopisům s dlouhou dobou do splatnosti. Ale celkově mají stále investoři dost volných peněz na to, aby případnou korekci opět tzv. vykoupili. Pořádná finanční krize potřebuje 2 věci – paniku a nedostatek likvidity. To druhé v tuto chvíli nehrozí.

Ani na negativní zprávy ohledně cel trhy nereagují nijak dramaticky. Když Donald Trump oznámil v druhé polovině května, že uvalí na Evropskou Unii od 1.6. cla ve výši 50 %, akciové trhy na to zareagovaly víceméně neznatelným poklesem. Jak jsem tušila před měsícem, trhy si na tato oznámení začínají zvykat a investoři automaticky počítají, že si to americký prezident zase rozmyslí, což se brzy ukázalo.

I zprávy z české ekonomiky jsou víceméně optimistické. Inflace i tady klesá nad očekávání. V dubnu už se dokonce dostala pod dlouhodobý cíl 2 % a tak nic nebránilo ČNB na svém květnovém zasedání opět snížit základní úrokovou sazbu a podpořit tak vývoj české ekonomiky.

Mírně se zlepšil i odhad vývoje ekonomiky německé, na kterou je ta naše úzce navázána, což jsou také pozitivní zprávy. I u nás je vysoká peněžní zásoba a přebytek hotovosti se projevuje v České republice především v dalším nárůstu cen nemovitostí, které zůstávají i nadále v ČR investičním aktivem č. 1. I to je důvod, že přes klesající základní úrokovou sazbu nevidíme žádný razantní pokles úroků z hypotečních úvěrů. Banky mají zkrátka stále vysokou poptávku a tak nemusí zlevňovat.

Před pár dny jsem na jedné investiční konferenci poslouchala panel expertů, kteří se starají o portfolia velmi bohatých klientů a zaujala mě jejich většinově neutuchající víra v americký kapitálový trh. Ani jeden z nich se neobával ztráty dominance USA. USA mají nejlepší univerzity, nejlepší prostředí pro podnikání, nejlepší start-upové inkubátory a stahují se tam nejchytřejší světové mozky. To byly jejich argumenty. Navíc prý prakticky neexistuje alternativa. Já se s tímto názorem úplně neztotožňuji a zůstávám ve vztahu k vývoji v USA spíše opatrná. Varovným signálem je právě zákaz přijímání zahraničních studentů, který dostala Harvardova univerzita nebo šikana vědců mířících do USA na konference za jejich zprávy v telefonu či na sociálních sítích. I když zákaz přijímání zahraničních studentů pozastavil soud, i samotná diskuze o tomto, může odradit mnohé skvělé studenty a vědce z celého světa od směrování svých aktivit do USA. Hegemonie USA je založena právě na tom, že se do USA stahuje kapitál a nejlepší mozky. Většinu největších amerických firem řídí lidé, kteří z USA nepocházejí. Pokud prezident Trump tento příliv mozků svým postupem zastaví, ohrozí to z mého pohledu ve střednědobém horizontu, postavení USA na finančním trhu. A alternativa? Z mého pohledu je nejpravděpodobnější scénář, že se z unipolárního světa stane svět multipolární. Bude více center vědy a výzkumu, kam se vyplatí jezdit za vzděláním a zakládat nové firmy. To může snížit tržní kapitalizaci USA na světovém indexu a navýšit rovnoměrně tržní kapitalizaci ostatních regionů, Evropy, Číny, Indie, dalších rozvinutých trhů, jako je třeba Kanada, Austrálie apod. Je samozřejmě možné i to, že to USA se svými silnými institucemi zvládnou a toto období přečkají bez ztráty své důležitosti ve světové ekonomice. Jako nejlepší strategie, která Vás připraví na všechny varianty se mi i nadále jeví držet se světového akciového indexu jako základní strategie pro akciové portfolio. Nemusíme tak předvídat, kudy bude běžet zajíc v následující dekádě, budeme všude a naše portfolio bude automaticky integrovat veškeré změny ve světovém dění. Držet se pouze USA nebo jakéhokoliv jiného regionu, je podle mě riziko, že Vám někde jinde něco uteče.