Celkem poklidný vývoj lednových finančních trhů byl narušen až koncem měsíce, kdy během jednoho dne poměrně razantně oslabil americký dolar vůči všem světovým měnám, ale ještě výrazně více vůči japonskému jenu. Vás pravděpodobně více zajímá vývoj vůči CZK, k tomu se dostanu, ale ten japonský yen je tam důležitý. To oslabení dolaru totiž s nejvyšší pravděpodobností výjimečně nezpůsobil americký prezident nějakým svým výrokem na sociálních sítích, ale koordinovaná akce americké a japonské centrální banky nazývaná výrazem rate check, který jsem do toho daného dne ještě nikdy neslyšela.
Představit si pod tím můžeme to, že banky nažhavily telefony a začaly zjišťovat, jaké by byly dopady, kdyby začaly intervenovat ve prospěch jenu oproti dolaru, tedy kdyby začaly prodávat dolar a nakupovat jen. No a už jenom tato akce se rychle rozkřikla a způsobila prudké oslabení dolaru vůči všem ostatním měnám. Banky ani nemusely s žádnými obchody začít.
Ačkoliv v jednodenním horizontu situace vypadala celkem dramaticky a i na ročním horizontu měl vývoj dolaru v našem případě vůči české koruně poměrně výrazný vliv na vývoj hodnoty našich portfolií, když trochu odzoomujeme, vidíme trochu jiný obrázek. Na dlouhém horizontu vidíme, že podobné kolísání není neobvyklé a že ve srovnání se situací před pěti lety je na tom kurz dolaru celkem podobně.
A že k velmi krásným výnosům amerických akciích v korunovém vyjádření v předchozích letech dost výrazně přispívalo právě i posilování dolaru.
Co tedy očekávat od dolaru dále a jak tomu přizpůsobit svá portfolia. Stejně jako u akcií, žádné zázračné rady ode mě nezískáte. Pro kratší horizonty doporučuji spíše investovat v lokální měně nebo své investice do této lokální měny zajišťovat. Stanovení strategie pro dlouhý horizont je trochu obtížnější protože mohou nastat tři různé scénáře:
1. I nadále bude docházet k podobnému vývoji jako v posledních letech, tedy ke kolísání, kdy se plus mínus bude kurz pořád držet kurz na podobných úrovních.
2. V horizontu cca 10 let dojde k dalšímu výraznému oslabení dolaru, který nebude následován návratem k původním úrovním. To může nastat buď posilováním koruny v důsledku dlouhodobého lepšího ekonomického vývoje v ČR, anebo dalšího oslabování USD vůči všem světovým měnám z důvodu špatného vývoje pouze v USA. Takový vývoj by měl velmi negativní vliv na portfolia, která nezajišťují měnové riziko.
3. V horizontu cca 10 let dojde k návratu USD na úrovně okolo 25 CZK/USD či ještě více a na či nad touto úrovní se kurz dlouhodobě ustálí. Takový vývoj by naopak nezajištěným portfoliím výrazně pomáhal
Každý z těchto scénářů může nastat a portfolio, jehož cílem je především dlouhodobá ochrana majetku by mělo být připraveno na všechny tyto možnosti. A ideální přípravou na všechny tyto možnosti je rozložení měnového rizika našeho portfolia, tedy částečné zajištění dlouhodobé části portfolia a částečná volná alokace vůči všem světovým měnám, včetně USD. Při tvorbě investičního portfolia navíc doporučuji postupný vstup do cizoměnových pozic stejně jako postupný vstup do akciových pozic postupným nákupem cizích měn.
Co přineslo zasedání americké centrální banky?
Na konci ledna nás také čekalo zasedání americké centrální banky, které ale tentokrát na vývoj na měnových ani akciových trzích prakticky nemělo žádný vliv. Centrální bankéři totiž v souladu s očekáváním ponechali základní úrokovou sazbu beze změny, uklidnili investory s tím, že údaje o ekonomice a nezaměstnanosti jsou pozitivní a nic je tak nenutí snižovat úrokové sazby.
O mnohem více vzruchu se však postaral šéf americké centrální banky dva týdny předtím, kdy ve svém projevu oznámil, že proti němu ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování v souvislosti s rekonstrukcí budovy Fedu, což Jerome Powell označil za politický nátlak a zastrašování. To vyvolalo velké diskuze ohledně možného ohrožení nezávislosti americké centrální banky. Současný šéf Fedu se zatím jakémukoliv politickému nátlaku brání, nicméně mu v květu končí mandát a již nyní se spekuluje o tom, že jeho nástupce bude někdo ochotnější naslouchat přání prezidenta. Naštěstí zatím šéf Fedu není jediný, kdo v centrální bance rozhoduje, nicméně už jenom diskuze zpochybňující nezávislost centrální banky zvyšují už tak velkou nejistotu, kterou musí investor na kapitálových trzích podstupovat.
Megaúspěch české zbrojařské firmy
V české kotlině bylo jednoznačně nejvýznamnější událostí ledna vstup české zbrojařské firmy Czechoslovak Group na burzu. A to i přesto, že primárně tato firma vstoupila na burzu nizozemskou a v Praze se obchoduje pouze v rámci neregulovaného trhu. Tato primární emise akcií byla velmi úspěšná a jedná se o jeden z největších úspěchů české firmy v novodobé historii. Tržní kapitalizace firmy překonala dosud největší českou firmu ČEZ a majitel firmy Michal Strnad se nejenže stal nejbohatším Čechem, ale také třetím nejbohatším člověkem do 40 let na světe a šedesátým devátým nejbohatším člověkem na světě. Je například bohatší než známí investoři Peter Thiel nebo Ray Dalio.
Protože akcie byly v rámci prvotní nabídky tzv. přeupsány, tj. byl větší zájem za nabízenou cenu než byl nabízený počet, logicky cena ihned po zahájení obchodování vystřelila vzhůru o 30 %. Tady se sešlo v tom pozitivním smyslu úplně všechno a firma přesně věděla, kdy je ten správný čas si jít k investorům pro peníze. A evidentně to nedělala jen pro peníze, ale i pro prestiž, jméno, reputaci apod., a i to se jim zřejmě povedlo.
Přesto, a to absolutně bez ohledu na to, o jakou konkrétní firmu se jedná, nepovažuji nakupovat akcie společnosti, která právě vstoupila na burzu a ještě ke všemu při takové mediální pozornosti a takto úspěšně, za ideální strategii. A čísla jsou na mé straně.
Kolegové, kteří pro naši společnosti připravují vzdělávací komentáře k dění na trzích poprosily AI Perplexity o analýzy toho, jak se daří firmám rok po jejich tzv. IPO (Initial Public Offering), tedy uvedení na burzu. A není to tedy žádný zázrak.
Investování do jednotlivých akcií nechávám na specialistech - portfolio manažerech a doporučovala bych to i vám, ale když už byste se do toho přeci jenom chtěli pouštět, nebude IPO úplně ta ideální cesta, jak s tím začít.
Zlatá a stříbrná bublina
Zlato a stříbro nahrazuje v posledním roce kryptoměny v čele nejvíce kolísavých aktiv. Po masivním loňském růstu v lednu růst cen těchto kovů dále akceleroval. Nastává tak období, kdy se o výnosech zlata a stříbra zmiňují i bulvární média a kdy se vám možná i váš soused, kolega, či příbuzný pochlubil, kolik už on na zlatě vydělává.
Když něco opravdu hodně roste a začíná o tom mluvit úplně každý, může velmi brzy přijít situace, kdy se tento růst bude korigovat a dojde k prudkým propadům. A to se přesně stalo poslední lednový den, kdy se cena zlata propadla o 11 % a stříbra dokonce o 30%. I nadále jsou však oba tyto kovy od začátku roku v plusu.
Jak se však můžeme jako investoři vyrovnat s náporem na psychiku, který nám podobné situace přinášejí a jak v sobě zpracovat strach z toho, že nám něco utíká, pokud zlato a stříbro ve svém portfoliu nemáte? A naopak, pokud je máte, jak se vyrovnat se strachem ze ztráty, když to začne takto prudce padat?
Tady mohu doporučit jen staré známé rčení "sedět si na rukách". Tedy zkuste se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jestli například zlato, popř: jiné komodity chcete ve svém portfoliu dlouhodobě mít. Zapadá vám do vaší investiční strategie? Máte zdůvodněno, jakou roli ve vašem majetku hraje a pro jaké scénáře vývoje jste si ho pořizovali? Pokud i po tomto cvičení rozumově zdůvodníte, že chcete komodity ve formě zlata nebo stříbra ve svém portfoliu mít a chcete je tam mít i za 5, 10, 20 let, pak si s klidem kupte a vůbec neřešte, jaká je jeho aktuální cena.
Pokud však pouze máte na základě masírky ze všech stran pouze dojem, že vám utíká životní příležitost a začínáte toužit po rychlém zbohatnutí, nemyslím že je teď vhodná doba do tohoto vlaku naskakovat. I ta prudká reakce posledního lednového dne ukazuje, že tyto drahé kovy vykazují všechny znaky momentální bubliny.
Když už zlato či stříbro ve svém portfoliu máte a naopak přemýšlíte pod tlakem posledních událostí, jestli se ho nezbavit, udělejte si úplně stejné cvičení. Zopakujte si, za jakým účelem jste je nakupovali a jestli tyto důvody i nadále přetrvávají. Pokud ano, opět nehleďte na to, jaká je aktuální cena prostě ho držte dál a snažte se spíše zprávám o vývoji ceny vyhýbat.
Jestli jste tyto kovy nebo cenné papíry na ně navázané nakupovali za účelem rychlého zisku v předtuše, že růstu může nahrávat současná situace, je možná ten správný čas realizovat zisky a nespoléhat, že to poroste do nebe.
Já spekulativní nákup ani zlata, ani stříbra, ani jiných komodit nedoporučuji. Jsou období, kdy na tom lze krátkodobě vydělat, ale z dlouhodobého pohledu nepřináší tato aktiva vyšší výnos než standardní portfolio složené z akcií a dluhopisů. Jeho případnou roli vidím především v diverzifikaci vůči standardním nástrojům a pojistku proti kolapsu finančního systému. A pro tento případ má smysl primárně asi to zlato držet dlouhodobě bez ohledu na vývoj ceny a prodávat ho jen v případě, že scénář před kterým se snažíme ochránit, skutečně nastane.
