
Ne já, a asi ani nikdo z mého okolí, nemáme pocit, že by investoři byli aktuálně nějak zvlášť vystrašení a snažili se z trhu utéct. Většinou se tento indikátor pohyboval v oblastech strachu v době, kdy docházelo k propadům na trzích, nikoliv v dobách, kdy dosahovaly nové a nové maximální hodnoty. Pojďme se tedy na tento indikátor chamtivosti a strachu podívat trochu zblízka. Není náhodou rozbitý?
Na začátku je asi důležité si říct, že jeho hodnota nevzniká nějakým dotazováním, jak se účastníci trhu cítí a jestli se bojí, nebo nebojí toho, co se bude na trzích dít. Jeho tvůrci stanovili sedm objektivních parametrů a každý z nich přispívá svým aktuálním stavem do celkové hodnoty ukazatele.
Prvním indikátorem je například, jak se aktuálně trh vyvíjí ve srovnání se svým 125denním průměrem.

Zrovna tento ukazatel by naopak ukazoval na extrémní chamtivost, protože aktuální hodnota je vysoko nad tímto průměrem. Ve prospěch chamtivosti hovoří i další indikátor – a tím je poměr mezi nákupy tzv. call opcí (opce sázející na růst) a put opcemi (opce sázející na pokles). Čím více investorů kupuje call opce a čím méně investorů kupuje put opce, tím více se trh zdá tzv. chamtivý – a tak tomu je i nyní.
Dalším indikátorem je tržní volatilita (běžné denní kolísání), která je aktuálně na celkem normálních úrovních.
Co tedy hází indikátor do území až extrémního strachu? Je to jednak vysoká poptávka po tzv. bezpečných aktivech, jako jsou např. fondy peněžního trhu. A hlavně – a o tom se diskutovalo v posledních říjnových dnech na sociálních sítích – je to velmi negativní tzv. šířka trhu, což je zjednodušeně řečeno rozdíl mezi počtem akcií, které rostou, a počtem akcií, které klesají. Např. 28. říjen byl na indexu S&P 500 co se týče šířky trhu údajně nejhorší den ze všech dnů, kdy akcie rostly, za posledních 30 let. V tento den pokleslo 398 z 500 akcií v indexu, a přesto index za ten den vyrostl.

Takový vývoj trhu se považuje za velmi nezdravý – historicky se podobně vyvíjel krátce před krizemi v roce 2000 a 2008 a měl by naznačovat brzký obrat v náladě na trzích. Proto je jedním z indikátorů sledovaných v ukazateli strachu a chamtivosti a má na jeho výslednou hodnotu výrazný vliv.
Zjednodušeně řečeno, ukazuje to to, na co jsem ve svých komentářích upozorňovala nejednou. Především americký akciový trh je v posledních letech tažen velkými technologickými giganty, aktuálně schovanými pod zkratkou „Magnificent 7“, jejichž vývoj je poháněn především investicemi do AI. Znamená to však, že zákonitě musí brzy přijít na trhy katastrofa? Ne nutně. Oproti roku 2000 je tady totiž jeden dost podstatný rozdíl. Společnosti, které táhnou americký akciový index, totiž táhnou i celou světovou ekonomiku. Jejich zisky rostou společně s akciemi a stále se jim daří překonávat očekávání. Je zde tedy nemalá šance, že jejich úspěch a investice, které směřují do vývoje AI, se postupně přelijí i do zbytku ekonomiky, a ta začne dohánět – jak v ziscích, tak v cenách akcií – tyto leadery. Nárůst cen technologických gigantů tedy není hnán jen tím, čemu se říká iracionální bublina bez jakéhokoliv základu, jako tomu bylo u mnoha akcií bez zisků i tržeb v technologické bublině na přelomu tisíciletí. Když se podíváte na graf od společnosti Conseq ze srpna letošního roku, vidíte, že již od roku 2018 růst zisků těchto společností výrazně převyšuje růst zisků zbytku firem z indexu S&P 500. Lepší výkonnost jejich akcií tak dává celkem smysl.

To však neznamená, že zde nejsou žádná rizika. Očekávání od přínosu AI mohou být nadsazená, politická a geopolitická rizika nabývají také velkých rozměrů a mohou mimo jiné rozpoutat třeba nekontrolovanou inflaci či ztrátu důvěry ve finanční systém. Na to všechno samozřejmě nesmíme zapomínat. Obezřetnost, dobrá diverzifikace, správná alokace do tříd aktiv a nefinanční investice – to vše nám může pomoci se s těmito riziky vypořádat.
Ale nejsou to jen „Úžasná sedmička“, která táhla akciové trhy i v říjnu. Rostly totiž akciové trhy i ve zbytku světa – především rozvíjející se trhy opět ukazovaly, proč mají v portfoliu své místo. Být v trhu se zkrátka i v říjnu vyplatilo – světový akciový index přidal další skoro 3 % a od začátku roku už jsme výrazně na 20 %, strach nestrach.

A dobrá čísla postupně vidí na svých účtech i korunoví investoři nakupující cizoměnová aktiva. Ačkoliv má dolar k hodnotám z počátku roku pořád ještě daleko, v září a říjnu již jeho propad dále nepokračoval, a tak jsou výnosy akciových trhů z posledních měsíců vidět již i v korunovém vyjádření.
Poslední říjnový týden očekávali investoři s mírným napětím, protože zasedala americká centrální banka a své výsledky za další čtvrtletí začaly zveřejňovat první zázračné firmy. Centrální banka opět snížila základní úrokovou sazbu a také oznámila konec tzv. kvantitativního utahování od 1. prosince. To v praxi znamená, že přestane reinvestovat kupóny a splatné dluhopisy a stahovat tak likviditu z trhu. Obě opatření mají za úkol povzbudit ekonomiku a jsou pozitivní zprávou pro akciové trhy. Obě se ale také očekávaly, takže bezprostřední vliv na trhy toto rozhodnutí mělo minimální – naopak trhy mírně znervózněly, když šéf Fedu oznámil, že další snížení základní sazby v prosinci nemusí být jisté. I tak ale po zasedání Fedu na trzích zůstal spíše klid.
Asi nejzajímavější vývoj tak v říjnu zaznamenalo zlato. Krátce poté, co sociální sítě obletěly snímky front před australským obchodem se zlatem a asi jeden den poté, co na investiční konferenci jednoho obchodníka se zlatem zazněl názor, že „jsme teprve na počátku býčího trhu“, došlo k poměrně výrazné korekci ceny zlata, které se teď obchoduje asi o 10 % pod svou maximální hodnotou.

Pokud jste i vy nedávno nakupovali zlato a trochu vás tento vývoj znervóznil, chtěla bych vás uklidnit. Zcela jistě jste nekupovali zlato (obzvláště v jeho fyzické podobě) proto, abyste na něm rychle zbohatli. Kupovali jste ho proto, že zlato může být dobrou ochranou proti kolapsu finančního systému, kterého se obáváte, proti politickému riziku, a nebo proto, že – na rozdíl od většiny jiných aktiv – je ještě pořád celkem dobře negativně korelováno s akciemi a snižuje vám dlouhodobě kolísání celého portfolia.
Všechny tyto důvody jsou pro nákup zlata relevantní a kvůli nim je aktuální cena zlata naprosto irelevantní. I v případě, že by zlato již mělo svůj vrchol třeba na dalších deset let za sebou, vás to trápit nemusí. Pečlivě si své zlato uschovejte a jeho cenu vůbec neřešte. Pokud budete mít štěstí, nikdy v životě ho nebudete potřebovat a budete ho moci odkázat svým dětem či vnoučatům.